Požár v elektrárně Chvaletice

Znalcům byl zadán znalecký posudek na objasnění příčiny požáru, který vznikl cca před 2 roky v elektrárně Chvaletice. Škoda byla vyčíslena na „několik set milionů“ korun.

Znalci si pro co nejobjektivnější zkoumání sami ještě opatřili dostupné informace z internetového zpravodajství, a to jak ze zásahu jednotek požární ochrany, tak i uveřejněných fotografií a videí.

 

Podle údajů z úředních záznamů vznikl posuzovaný požár dne 30.8.2016 cca v 3,30 hodin v elektrárně Chvaletice na věži č. 6.

 

Předchozího dne 29.8.2016 prováděli v místě vzniku požáru smluvní činnost cca od 11 do 14 hodin spočívající v opravě bočních zasouvacích dvířek na základě vydaného S/V příkazu dva externí zaměstnanci. K opravě dvířek použili metodu svařování pomocí elektrického oblouku.

 

Pracoviště po skončení opravy zasouvacích dvířek bylo předáno podle záznamů jiné externí společnosti, jejíž zaměstnanci měli zajišťovat následnou požární asistenci na místě svařování v délce nejméně 8 hodin a v intervalu po 40 minutách.

 

Ze záznamů vyplývá, že do doby vzniku požáru došlo opakovaně ve třech případech k zahoření a signalizaci EPS. Dne 30.8.2016 ohlásilo čidlo EPS požár na věži č. 6, kdy se požár rozšířil i na zauhlovací most „G“, který se následně zřítil na kouřovod a kompresorovnu. Požár začal hasit HZS podniku spolu s HZS Pardubického kraje.

 

Ze spisového materiálu vyplývá, že asistence na místě po skončení svařování ze strany externích zaměstnanců smluvní společnosti, nebyla prováděna ve stanoveném intervalu 40 minut, ale v délce cca 1 hodiny. Přestože tito zaměstnanci vykonávající požární asistenci po svařování spolu s HZS podniku vlastníka elektrárny Chvaletice zaznamenali opakovanou signalizaci čidla EPS a sami nalezli v okolí svařování ve vzdálenosti 1,5 – 2m hromádku uhelného prachu, která nedoutnala, ale kouřilo se z ní, nestanovili žádná další náhradní bezpečností opatření proti vzniku a šíření požáru, a požární asistenci ukončili po 8 hodinách. Přijatá bezpečnostní opatření spočívající v prodloužení doby požární asistence a zkrácení lhůty pro požární prohlídku pracoviště (či trvalý dozor), kde se vyskytly problémy i v pozdějších časech již druhého dne 30.8.2016, mohly zabránit vzniku nebo rozšíření požáru i na sousední prostory a minimalizovat přímé a následní škody.

 

Znalci nemohou vyloučit na základě znaleckého zkoumání jako příčinu vzniku požáru ani:

 

  • Úmysl,
  • Nedbalost smluvní firmy zajišťující požární dozor a HZSp,
  • Technickou závadu na elektroinstalaci,
  • Technickou závadu – zadřené ložisko dopravníkového pasu,
  • Samovznícení uhelného prachu,
  • Nedodržení podmínek požární bezpečnosti po skončení svářečských prací ze strany externího požárního dohledu a při koordinaci prací z hlediska BOZP před, v průběhu a po svařování ze strany vlastníka elektrárny, a to zejména HZSp.

Foto č. 1 – 3 – zdroj fotografií

KONTAKTY

Využíváme soubory cookies!
Aby náš web fungoval přesně tak, jak má, využíváme soubory cookies, které zpracováváme podle zásad ochrany osobních údajů. Další informace o využití cookies souborů naleznete zde.